„Procento na umění“ (Percent for Art)

Jednou z vlivných myšlenek na podporu současného umění ve veřejném prostoru je neformalizovaný projekt "Procento na umění" (Percent for Art). Myšlenka vyčlenění 1 % nákladů budované stavby na současné umění ve veřejném prostoru získala ohlas v řadě zemí, mimo jiné v některých státech USA, Austrálie a členských zemích Evropské unie.

Následující přehled obsahuje základní informace o praxi v zemích EU, u nichž se podařilo existenci podobného programu dohledat. Lze uvést, že v zemích EU zpravidla neexistuje obecný závazný předpis (např. ve stavebním zákoně), který by investorovi stanovoval povinnost vymezit určitou část rozpočtu stavby na výtvarné umění, častěji se lze setkat s ustavenou praxí veřejných institucí výtvarný rozměr stavebních investic podporovat.

Francie

Ve Francii již několik desetiletí existuje program "Un pour cent artistique". Původně se jednalo o iniciativu ministerstva školství, později se program rozšířil na další ministerstva a nakonec na všechny nové stavby investované veřejnými institucemi. V současné době to jsou buď přímo zakázky ministerstev nebo takzvaných collectivités locales, lokálních institucí, na které své kompetence francouzský stát přesunul po decentralizaci v druhé polovině 20. století. Procento pro umění se týká všech nově budovaných staveb. Z výše odhadované ceny těchto staveb (bez daní, úprav pozemku a vnitřního vybavení) se vyčleňuje jedno procento až do výše 2 mil. eur.

V případě, že suma odpovídající jednomu procentu je nižší než třicet tisíc eur, může zadavatel přímo koupit hotové dílo žijícího umělce nebo mu rovnou přidělit zakázku. V opačném případě vybírá umělce a jeho dílo ve veřejné soutěži porota složená ze zadavatele, architekta realizované budovy, budoucího uživatele budovy, tří expertů v oblasti vizuálního umění a ředitele Oblastní správy kulturních záležitostí, která přímo reprezentuje ministerstvo kultury a je zodpovědná za kulturní politiku v dotyčném regionu. Existuje i možnost, že investor koupí dílo do veřejné sbírky a celou sumu si může odepsat z daně.

Irsko

Na základě vládního rozhodnutí z roku 1997 bylo vytvořeno schéma financování umění ve

veřejném prostoru prostředky odpovídajícími až 1 % z celkových nákladů stavby. Toto pravidlo se vztahuje na stavby investované státními organizacemi s tím, že projekty o celkové investiční hodnotě do 2 550 000 eur by měly vyhradit až 25 500 eur na výtvarné umění, investice do 6 300 000 eur až 38 000 eur, do 12 700 000 eur až 51 000 eur a nad 12 700 000 eur až 64 000 eur.

Konkrétní pokyny pro provádění tohoto rozhodnutí byly oficiálně představeny v roce 2004.

Obecně jsou zakázky zadávány buď :

(a) otevřeným výběrovým řízením - všichni výtvarníci jsou vyzváni, aby předložili základní návrhy, uchazeči, kteří se dostanou do užšího výběru, obvykle obdrží honorář na předložení podrobnějšího návrhu;

(b) omezenou soutěží - kde zvláštní pracovní skupina sestaví seznam možných vhodných umělců;

(c) přímým pozváním nebo nákupem.

Maďarsko

V Maďarsku existovala až do roku 2010 na základě odst. 5/A zákona č. XXIII z roku 1993 o Národním kulturním fondu povinnost investorů, jejichž investice do budovy přesahovala hodnotu 120 mil. forintů odvést do Národního kulturního fondu částku odpovídající 0,2 % investice. Šlo o jeden z mnoha zdrojů příjmů fondu, jinými byly např. poplatky za prodej zboží a služeb v oblasti kultury. Z Národního kulturního fondu se financuje nejen soudobé umění ve veřejném prostoru, ale celá řada dalších kulturních projektů.

Zákon č. z roku 2009 s účinností od 1. ledna 2010 povinnost stavebních investorů odvádět příspěvek do Národního kulturního fondu zrušil. Došlo k transformaci příjmového schématu Fondu, který je nově financování z Národní loterie (ta do fondu odvádí 90 % svých příjmů).

Nizozemsko

V Nizozemsku působí pod gescí Ministerstva pro infrastrukturu a životní prostředí agentura Rijksgebouwendienst (angl. Central Government Real Estate Agency, CGREA), na níž se vztahuje předpis nazvaný The Arts Percentage Scheme. Ten podrobně stanovuje rozpočet na umění, úkoly a odpovědnosti osob, které se podílejí na uměleckém díle na stavbě. Rozpočet na umění má být součástí investičního rozpočtu a vypočítává se v závislosti na celkových nákladech stavby. Předpis též podrobně definuje počáteční, realizační i finální fázi celého procesu, upravuje proces výběru a nominace umělců, tvorby děl ale také odpovědnost při jejich následné údržbě a správě po odevzdání. Mimo jiné také definuje povinnosti investora (správce) v případě odstraňování uměleckého díla.

Začleňování současného umění do státních budov bylo v Nizozemsku součástí vládní politiky od počátku 19. století. V roce 1951 vznikl tzv. procentní systém, který stanovuje, že pro stavby, přestavby a renovace státních budov musí být v závislosti na celkové stavební částce 0,5 až 2 % z rozpočtu vynaloženo na výtvarné umění. V důsledku procentního režimu je CGREA fakticky největším administrátorem finančních zdrojů v oblasti výtvarného umění v Nizozemsku. V posledních 40 letech bylo na základě tohoto systému podpory současného umění zhotoveno více než 2 500 uměleckých děl.

Odpovědnost za administraci procentního programu nese Hlavní vládní architekt (Rijksbouwmeester, angl. Chief Government Architect of the Netherlands), k němuž je přiřazen tým poradců v oblasti výtvarného umění (Chief Government Architect's Studio). Na realizaci každého projektu dohlíží pracovní skupina složená z architekta, projektového manažera, (budoucího) uživatele budovy a poradce.

Německo

V Německu neexistuje žádný závazný procentní systém, existuje pouze spolkové doporučení, které má v praxi srovnatelnou funkci. Tato doporučení se vztahují na budovy, u nichž je investorem spolková vláda. Některé spolkové země a města ale přijaly obdobná doporučení a zavedla podobnou metodu podpory umění ve veřejném prostoru.

Obecný rámec podpory současného umění ve veřejném prostoru, tzv. Kunst am Bau, který má kořeny již v opatřeních z poválečných let, stanovuje pravidla pro účast výtvarných umělců na stavebních projektech financovaných spolkovou vládou. Tato doporučení platí také pro stavební opatření Spolku v rámci investičních partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Veřejné instituce také při realizaci "Kunst am Bau" úzce spolupracují se Spolkovým svazem výtvarných umělkyň a umělců (Bundesverband Bildender Künstlerinnen und Künstler).

S příspěvkem na umělecké dílo související se stavbou se počítá, pokud to účel a význam stavebních opatření dovolují, a to jak u novostaveb, tak u rekonstrukcí. Jde zejména o stavby na exponovaných či důležitých městských místech, stavby s výjimečným kulturním nebo umělecko-historickým přesahem, významné stavby v zahraničí a stavební činnost, u níž může být výrazně zvýšena její atraktivita a akceptovatelnost.

Rakousko/Dolní Rakousy

V Rakousku sice na spolkové úrovni formálně existuje systém podpory současného umění na základě "procentního schématu", která se vztahuje na budovy, jejichž stavba byla zadána přímo federální vládou. V praxi je však schéma neúčinné v souvislosti s úsporami a nízkou stavební aktivitou spolkové vlády.

Některé spolkové země jsou nicméně v této oblasti stále aktivní. Například v roce 1996 byl ve spolkové zemi Dolní Rakousy zřízen samostatný fond pro umění ve veřejném prostoru (program Kunst im öffentlichen Raum). Zákon o podpoře umění v paragrafu 4 stanovuje povinnost zemské vlády a jejích organizačních jednotek vynaložit každoročně určitou sumu na podporu současného umění ve veřejném prostoru v závislosti na svých ročních předpokládaných stavebních výdajích. V případě, že tato suma není dohodnuta do 31. dubna daného roku, odvede organizace do fondu 1 % těchto nákladů.

Slovinsko

V roce 2011 byl skupinou poslanců připraven (a na úrovni ministerstva diskutován) poslanecký návrh zákona o podílu na výtvarném umění z investičních projektů (Predlog zakona o deležu za umetnost v investicijskih projektih), který měl stanovit, že 1,25% z nákladů na projekty veřejné infrastruktury má být využito na instalaci uměleckého díla v rámci dané stavby nebo v jejím bezprostředním okolí. Návrh byl připraven ve spolupráci se slovinskou Sochařskou asociací na základě srovnávacích analýz.

Švédsko

Švédská státní agentura Statenskonstråd (angl. National Public Art Council) byla založena v roce 1937 s cílem poskytnout současnému umění viditelné místo ve společnosti tím, že opatří státní budovy uměním. V roce 1997 byl rozsah zájmu organizace rozšířen o veřejný prostor obecně. V posledních letech to vedlo k různým uměleckým dílům v odpočinkových centrech měst, v infrastrukturních projektech a kolem školských zařízení. Neexistuje však závazný právní předpis, který by stanovoval povinnost směřovat část investičních nákladů stavby na současné umění.

Slovensko

Na Slovensku je podpora instalace současného umění v budovách součástí vládního návrhu nového zákona o územním plánování a výstavbě. Jde o komplexní nahrazení platného zákona č. 50/1976 Sb. Tento návrh byl Národní radě Slovenské republiky doručen 29. května 2015 a byl projednán v 1. čtení 17. června 2015. Návrh byl postoupen do druhého čtení, přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (ten byl určen jako výbor gestorský), ústavněprávnímu výboru, výboru pro hospodářské záležitosti, výboru pro půdní hospodářství a životní prostředí, výboru pro zdravotnictví. Spolu s návrhem zákona byly vládou předloženy návrhy šesti vyhlášek, žádná z nich však neupravuje sledovanou problematiku.

Ve vztahu k povinnosti stavebníka vyčlenit část investičních prostředků na obstarání a umístění uměleckého díla ve stavbě návrh zákona obsahuje ustanovení v části první (základní ústanovení), části čtvrté (výstavba) a v části šesté (společná, zplnomocňující, řechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení).