Perokresba, významná umělecká technika, na kterou se postupně zapomíná

Mistra české perokresby zná jistě každý z nás. Slavný Mikoláš Aleš s kapkou tuše, násadkou a několika hroty uměl udělat hotové zázraky a stejně tak mnozí další známí i neznámí, čeští i světoví umělci a umělkyně. Přestože jejich díla stále obdivujeme, učí se o nich ve školách a rozhodně se na ně nezapomnělo, samotná perokresba, jako umělecká technika, upadá v zapomnění. Jak je to možné, že už dnes nemají umělci tolik trpělivosti?

Ještě 60 let na zpět bylo klasické pero výbavou každého prvňáčka

Babičky a dědové by mohli vyprávět. Zamazané prsty, polámaná pera, v každé lavici kalamář a těch kaněk v sešitě. Pero bylo nezbytnost, ale taky samozřejmost. Věc se kterou uměl zacházet úplně každý. A právě tam, ve školních lavicích vznikali noví kreslíři a jejich karikatury učitelů, různé kresbičky do památníků a taky skutečná umělecká díla.

Perokresba zatím nenašla své místo ve světě moderního umění

Možná právě proto, že už se dnes klasickým perem ve školách nepíše, se z něj stalo něco speciálního, k čemu je potřeba jistý um a mladším generacím je tato věcička naprosto vzdálená. Důvodů je nejspíš mnoho. Jedním z nich je fakt, že zatím nikdo nepřišel na způsob, jak perokresbu začlenit do moderních uměleckých děl dnešní doby.

Pořiďte si násadku, redispero, tuš, kousek papíru a můžete začít tvořit

Napadá vás, jak toto pozapomenutou techniku dostat zpět na výsluní?

Možná právě toto je pro vás správná výzva a inspirace. Pokud máte nápad, pak už není nic jednoduššího než vyrazit do papírnictví pro redispero, na začátek vám budou stačit dvě - jedno se špičatým hrotem a druhé s ploškou, násadku, tuš - nemusí být jenom černá a papír. Trénovat můžete na jakémkoliv, pokud se však rozhodnete tvořit nějaké konkrétní dílo zvolte si raději papír hladký, na kterém se tuš nebude rozpíjet. Milé je, že od tvoření vás neodradí ani cena vybavení, základní potřeby totiž pořídíte do stokoruny a pak už se rovnou můžete pustit do díla.