Čím je moderní umění tak odlišné?

 Většině lidem se při myšlence na moderní umění vybaví Pablo Picasso a jeho tvorba. Přestože to není špatně, to, co nazýváme moderním uměním trvalo celé století a zahrnovalo desítky uměleckých hnutí a jejich představitelů. Moderní umění bylo velmi rozsáhlé - od anti-uměleckých škol, jako byl dadaismus, přes klasické malby a sochy až po secesi, Bauhaus a Pop Art. Protože zahrnovalo téměř vše, od čisté abstrakce po hyperrealismus (nebo jinak také superrealismus), je velmi těžké určit jednotné znaky, jimiž by se dalo charakterizovat. Pokud ale máme mluvit o něčem, co ho odlišuje od dřívějších i pozdějších tradic, je to myšlenka na to, že na umění záleží. Že má skutečný význam. Před érou moderního umění lidé žili pod silným vlivem křesťanských hodnot, museli následovat jejich pravidla a jen předpokládali, že by umění mohlo mít nějaký význam. Postmodernisté (od roku 1970 do současnosti) naopak začali myšlenku, že by umění mělo nějakou vnitřní hodnotu, odmítat.

Přestože neexistuje jediná definice moderního umění, najdou se v něm důležité znaky typické pouze pro toto období.

Vzniklo v něm několik nových typů umění - koláž, animace, kinetické umění (kinetismus - vytváření pohyblivých soch), žánry fotografie, land art (umělecká díla na přírodních místech, dodnes se v krajinné architektuře používají jeho prvky), asambláž (trojrozměrná forma koláže) a mnohé další.

Umělci začali používat nové materiály - například k asambláži používali běžné věci, od dřevěných krabic přes hodiny až po auta, k malbám přidávali noviny a vzniklo také Junk art.

S novými materiály přišly také nové techniky, jako je automatická kresba vytvořená surrealistickými malíři, chromolitografie, akční malba, kynetické umění, op-art (optické umění využívající znalosti z geometrie a optiky), syntetismus, neoipresionismus a další.

Nové umělecké směry - fauvismus, expresionismus a Color field painting (velkoformátové barevné plochy vyjadřující umělcovy pocity) - využívaly jako hlavní způsob vyjádření barvy.