Barvy a jejich síla - Modrá

Žena v modrém čtoucí dopis, kolem roku 1663.
Žena v modrém čtoucí dopis, kolem roku 1663.

Modrá v umění již od počátku symbolizovala nebesa, což se ještě prohloubilo při zobrazování života Ježíše Krista. Ve středověku bylo získávání modrého pigmentu velice drahé, používal se k němu polodrahokam dovážený z Asie, a tak byla malíři používána pouze na zobrazení něčeho váženého a významného. Nejčastěji se modrá vyskytovala na šatech Panny Marie a obrazech zobrazujících její život, například zobrazení Panny Marie a andělů na obraze krále Richarda II., Wiltonův diptych. Modrou hojně využíval barokní malíř Jan Vermeer, jež se proslavil nezaměnitelným stylem malby pouze základními barvami - modrou, žlutou, červenou, zelenou a černou.

V moderním umění hojně využíval modré barvy Vincent van Gogh i Pablo Picasso, kterého prý k jejímu využívání dovedla smrt dobrého přítele a studenta Carlose Casagemase.

Nejznámější využití modré barvy ale docílil Yvs Klein, který si dokonce nechal v roce 1960 patentovat vlastní modř pojmenovanou International Klein Bleu (Mezinárodní Kleinova modrá), získávanou z ultramarínové modři synteticky namíchané do zářivé matné podoby. Umělec ji pak používal na jeho typická monochromní plátna nebo přímo na modelky a jejich otisky na plátnech.

Modrá je spojována s nebesy i vodou, ve středověku byla silně spojována se vznikem světa a pro východní národy představovala prostor životodárnosti. Její tóny vyvolávají bezpečí a klid nadčasovost i věčnost. Často bývá kladena do opozice k červené, na rozdíl od níž tlumí vášnivé a rozbouřené pocity. Bývá brána jako symbol rozumu, klidu a ochrany, často se však používá ve spojení se smutkem až depresemi.

Johannes Vermeer (1632-1675) - The Girl With The Pearl Earring (1665)
Johannes Vermeer (1632-1675) - The Girl With The Pearl Earring (1665)